A co teď - nemám doma krásné a zajímavé šuplíky. Většinu pokladů mám v krabicích a krabičkách. Šuplíčky, které mám jsem si koupila v létě, sami o sobě jsou nevzhledné, plastové zkrátka divné. Ale po jejich otevření se tam najdou poklady, z nichž vznikají zase jiné.
A já pak tak dumám, na co asi myslel ten, kdo tyhle krásky s láskou tvořil a jak se cítil. A když s nimi pracuji, tak přemýšlím, kam se věc vytvořená z takového pokladu, z mého šuplíčku dostane, jestli udělá radost, jestli potěší ... i o tom je tajemství mého šuplíčku...
Žádné komentáře:
Okomentovat